E-mailem jsem obdržel tuto zajímavou, poučnou informaci:
Počet obyvatelstva: Muslimové 1,4 miliardy, Židé 14 milionů (100:1)
Laureáti Nobelovy ceny: Muslimové 8 (včetně Arafata), Židé 159.
Počet sebevražedných útočníků: Muslimové 149, Židé 0
Vizme, jak dědicům někdejší náramné civilizace (matematika, astronomie, lékařství) se teď pramálo daří. Pro takové nepříjemnosti nacházejí vysvětlení, zdůvodnění - nikdy však ve vlastních řadách. Za téměř všechno může Amerika a za úplně všechno mohou Židé. Jejich satanské činy a záměry nemají mezí, jak nám například prezentuje vědecké pojednání univerzitního vzdělance jménem Dr.´Abd Al´-Aziz Al-Rantisi, uveřejněné v týdeníku Al-Risala v pro nás památném výročním dni 21.srpna 2003.
Pod titulkem "Falešný holocaust: největší ze lží" se začíná větou, že sionisté, kteří vynikají ve falešné propagandě a matení medií, zaznamenali fenomenální úspěchy v překrucování faktů. A ti ze statečných, kteří se troufli ozvat, k značné úhoně došli: "Mnozí myslitelé a historici, kteří demaskovali lži sionistů, se tak stali terčem sionistické perzekuce. Někteří byli zavražděni, někteří zatčeni a některým bylo zabráněno, aby se uživili. Například, židovské asociace a organizace zažalovaly u soudu slavného francouzského filozofa Rogera Garaudyho, který v roce 1995 publikoval knihu "Základní mýtus izraelské politiky", v níž vyvrátil mýtus oněch falešných plynových komor se slovy ´Tato idea není technicky proveditelná. … Rovněž žalován byl britský historik David Irving a rakouský autor Gerd Honsik obdržel trest vězení v trvání osmnácti měsíců, poněvadž napsal řadu článků, popírajících existenci plynových komor v nacistických koncentračních táborech."
Nejenom toto, ale značně víc: Byli to sionisté, kteří ponoukli nacisty, aby neměli Židy rádi a zacházeli s nimi nevlídně. Krev tedy lpí na sionistických rukách. "Již dlouho není tajemstvím, že sionisté byli v pozadí nacistických vražd mnoha Židů, že s tím souhlasili za účelem je donutit k emigraci do Palestiny. Kdykoliv se nepovedlo je přesvědčit k emigraci, bez váhání je takto odsuzovali ke smrti. Načež pak mohli organizovat velkou propagandistickou kampaň a obohacovat se z jejich prolité krve."
Též se dozvídáme, že sionistické banky a monopoly nacisty financovaly. V roce 1931 jim věnovaly 15 milionů a dva roky poté, po Hitlerově převzetí moci, 126 milionů dolarů. Existují důkazy (zde však neuvedené) o spolupráci Židů a nacistů. Pod hlavičkou "Porovnávat sionismus s nacismem je urážkou nacismu" pan doktor tvrdí, že všechny nacistické zločiny jsou pouhým zlomkem hororů, páchaných sionisty. "Svět viděl a vidí sionisty, jak kameny drtí na prach kosti palestinských hochů, křičících bolestí, tak činí na rozkaz Rabina a Sharona." Takové a ještě horší to je, tvrdí vzdělanec ve svém vědeckém pojednání, jímž jsem se mohl kochat díky MEMRI (The Middle East Media Research Institute).
Tomuto zdroji rovněž vděčím za lahůdku, kterou egyptskému týdeníku Al-Ahram Al-Arabi poskytl Dr.Nabil Hilmi, děkan právnické univerzity Al-Zaqaziq. Račte si rovněž pochutnat: Skupina egyptských juristů ve Švýcarsku připravuje žalobu proti všem Židům světa za náhradu škody ve výši trilionů tun (ano, trilionů) zlata, které Židé ukradli, když se v biblických dobách konal jejich exodus z Egypta.
Děkan tvrdí: "Tehdy Egypťanům ukradli zlato, šperky, potřeby pro domácnost, ozdoby ze stříbra, oblečení a mnoho jiného, a za tmy v noci se vytratili z Egypta se vším tímto bohatstvím, jehož výše je dnes doslova neocenitelná. … Egyptský faraon byl jednoho dne překvapen, když zjistil, že pod jeho balkonem paláce štkaly ženy, domáhaly se pomoci, stěžovaly si, že Židé jim ukradli oblečení a šperky, největší to kolektivní podvod, jaký dějiny kdy poznaly."
Rewportérova otázka: " Je samozřejmé, že kradli zlato, ale proč také potřeby do domácnosti?"
Děkan: "Toto zřetelné okradení zdrojů hostitelské země odpovídá morálce a charakteru Židů. … Policejní vyšetřování zjistilo, že Mojžíš došel k závěru, že nelze dál žít v Egyptě, vzdor jim tam Egypťany poskytovaným životním radostem, jak jen svědčilo o perverzním charakteru Židů."
Otázka: " Odešli individuálně nebo společně?"
Děkan: "Odešli v konvoji o počtu 600.000, zhruba 120.000 rodin. Byl to konvoj vagonů a dlouhá řada oslů s nákladem ukradených hodnot. Prošli pouští v úmyslu zmást faraonovu armádu, která jim byla na stopě. Posléze odpočívali, začali počítat ukradené zlato a zjistili, že mají 300.000 kilogramů zlata."
Děkan posléze odmítá námitku, že snad po těch tisíciletích by šlo o nárok jaksi promlčený. Nynější nárok v kolosální výši zdůvodnil kalkulací, že hodnota původního lupu se za každých dvacet let zdvojnásobila. K tomu připočítal pětiprocentní úrok a už to máme: 1,125 trilionů tun zlata, milion tun krát milion tun.
Na otázku, zda kompromisní řešení by bylo v dohledu, děkan odpověděl kladně: "Kompromis by byl možný. Dluh by se mohl splácet po příštích více než tisíc let, samozřejmě s dalšími úroky."
Když takto může uvažovat akademický hodnostář, jaké mentální pochody se pak uskutečňují v méně osvícených hlavách? S takovým uvažováním počet laureátů Nobelovy ceny nebude příliš přibývat.
K O N E C